reklama
25. 10. 2010 | poslední aktualizace: 26. 10. 2010  13:57

Dokáže mýto regulovat dopravu?

Zatímco mýto za zácpy ve smyslu promítání externích nákladů silniční dopravy do mýtných sazeb podle posledních zpráv z Bruselu nařízeno nebude, dostanou členské státy možnost upravovat mýtné sazby v čase. Jinými slovy používat princip dražšího mýta ve špičkách, stejně jako tak činí Česká republika v pátek odpoledne. 

Ondřej Zaoral
Ondřej Zaoral
ekonom a bankéř
reklama

Od tohoto kroku nelze očekávat odliv přepravy ze silnice např. na železnici, ale jiné časové rozložení stejného počtu ujetých kilometrů po silnici. Ministerstvo dopravy uvádí jako efekt pátečních sazeb 11% pokles počtu kamionů na dálnici, přičemž efekt není v každém týdnu stejný. Strategie udržitelného financování páteřní silniční infrastruktury České republiky, kterou vypracovalo Sdružení pro dopravní telematiku ukazuje příklad jednoho týdne roku 2010, kdy v období vyšších mýtných sazeb kamiony ujely o 15 % kilometrů méně, než ve stejném týdnu roku 2007, kdy byly sazby celý den stejné. Regulační efekt je přehledně vidět na následujícím grafu (graf ukazuje kolik procent kilometrů z celého dne ujely kamiony v jednotlivých hodinách dne).

 














 

Pohledem ekonoma je při tomto využití mýtných sazeb klíčová elasticita poptávky. Tedy kolikaprocentní snížení dopravy přinese jednoprocentní zvýšení mýtných sazeb. Ačkoli zvýšené páteční mýto nepřineslo předpokládaný regulační účinek, pro ekonomy je důležitým důkazem o neelasticitě poptávky po využití dálnice kamiony v těch úrovních mýtných sazeb, ve kterých se nyní Česká republika nachází. Mýtné sazby se zvýšily přibližně o 50 % (v každé kategorii počtu náprav a emisní třídy jinak), ze silnic ale zmizelo pouze zmiňovaných 11 %, kamionů přičemž očekáváno bylo snížení o 30 %. Dopravci zcela správně říkají, že nerozhoduje mýtná sazba ale zákazník. Nemají ale pravdu v tvrzení, že mýto nefunguje jako regulační nástroj – zvýšené mýto totiž musí ovlivnit poptávkové chování zákazníků, podle kterého se začnou chovat dopravci. Již nyní zákazníci dovolili jedenácti procentům kamionů na páteční odpoledne zastavit. A to je důkaz o existenci regulačního efektu.

Dosud byly efekty kongesčního mýta ukazovány především na pilotních projektech ve městech, hlavně pak ve Stockholmu. Existence několika cenových pásem během dne snížila počet aut v centru až o 30 % a vede k tomu, že v kritických časech jedou do města jen ti, kteří potřebují. Zbytné cesty jsou realizovány mimo špičku a ve špičkách, proto nevzniká tolik dopravních zácp. Systém tak dává řidičům alternativy a rozdílné sazby zpoplatnění používá jako motivaci i využití alternativ právě tím způsobem, jak regulátor chce.

Autoři: Ondřej Zaoral
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
pane Zaorale, vaše vzdělání by vám mělo (green tea)
umožnit odhalit tajemství pravidel statistického chování lidiček...
Dokáže mýto regulovat dopravu? (Jack)
tento článek vůbec neřeší fakt, že zvýšením mýta v určitý časový...
v kritických časech jedou do města jen ti, kteří potřebují (Noruas)
Hmmmm. Nevim jak to vypada ve Stockholmu, ale v praze vyjede v...
Regulace ? (anonym)
Regulace, regulace, regulace.... ? Bordel !
Re: Dokáže mýto regulovat dopravu? (anonym)
regulace = pravidla svět bez pravidel je bordel
Zobrazit diskusi
Profil autora

Ekonom a partner technologicko - strategické poradenské společnosti Inoxive. Po studiu VŠE a stáži v Evropské investiční bance pracoval v ČSOB, kde se podílel mimo jiné na projektu elektronického mýta. Zajímá se zejména o moderní technologie a jejich využití.

více

Absolvent Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze, kde získal i doktorát v oboru měnové teorie a politiky za práci věnující se problematice elektronických peněz. Po stáži v Evropské investiční bance se na více než pět let stal členem týmu ČSOB. Podílel se na tvorbě platebního konceptu elektronického mýta a transformaci útvaru přímého bankovnictví. Následně se v útvaru Strategické skupinové projekty věnoval zejména finančním službám pro dopravní infrastrukturu a podílel se na dalších projektech jako interní konzultant zejména v oblastech strategie a plateb.

 V létě roku 2011 stál u zrodu technologicko - strategické poradenské společnosti Inoxive, jejímž je společníkem. Odborně se zaměřuje na využití moderních technologií ve financích, telekomunikačních službách a dopravě. Kombinuje analyticko-strategický přístup s vizi inovátora a zkušeností korporátního bankéře.

Příležitostně přednáší na Vysoké škole ekonomické, Fakultě dopravní ČVUT, v rámci Studií nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a odborných konferencích.

 

Kontaktujte mě
ondrej.zaoral(z)inoxive.com
reklama
Vyhledat
Autorovy Nejčtenější
reklama
reklama